Historie létání v Mladé Boleslavi

Historie létání v Mladé Boleslavi - od Metoděje Vlacha po současnost

 

Začalo to Vlachem a Hieronymem

images/stories/vlach_original_1912jpg.jpgV létech 1909 začal s pokusy postavit letadlo tehdy 22letý Metoděj Vlach, který  pracoval u firmy „Laurin a Klement" jako montér motorů. Postavil celkem čtyři letouny, z nichž tři nelétaly, ale jen „ poskakovaly" do výše 1 metru. Letadla neměla v té době dobré letové vlastnosti a  při zkouškách docházelo téměř vždy k poškození. V r. 1910  začal  s přáteli stavět jednoplošník, jehož stavbu dokončil v dubnu r. 1912. Pan Vlach s tímto letounem poprvé startoval v Mladé Boleslavi v místě, kde dnes stojí jeho pomník, tedy na křižovatce ulic Havlíčkova a Bezručova 8. 11. 1912.

Současníkem Metoděje Vlacha byl hlavní konstruktér firmy Laurin a Klement němec Ing. Otto Hieronymus, který vynikal nejen jako konstruktér motorů, ale také jako automobilový závodník a letec. Ve firmě zkonstruoval první letecký motor pod názvem Hiero I, který byl později upraven a sériově vyráběn ve Vídeňském Novém Městě jako první letecký motor v Rakousku-Uhersku. Ing. Otto Hieronymus létal na letadle Blériot v Praze Chuchli v dubnu 1910 a v Mladé Boleslavi na vojenském cvičišti na Radouči. V tomto letadle měl zamontován svůj motor Hiero.

V létech 1925 - 1927 se ve firmě Laurin a Klement vyráběly velké letecké motory v licenci francouzské firmy Lorraine-Dietrich. Byly to silné dvanáctiválce o výkonu 450 k. Jeden z nich je dnes vystaven v Muzeu Škoda Auto. K velkým zajímavostem patří dálkový let dvoumístným otevřeným letounem Šmolík Š 16 z Prahy do Tokia v roce 1927, kdy letoun byl poháněn právě tímto motorem.

 

Masarykova letecká liga

Velký význam pro létání v Mladé Boleslavi mělo založení místní skupiny Masarykovy letecké ligy ( MLL), což byl předchůdce pozdějšího aeroklubu. Ustavující schůze se konala 10. dubna 1926 a zúčastnilo se jí 182 lidí v čele se starostou Ml. Boleslavi. Prvním předsedou byl zvolen generální rada Škodových závodů p. Václav Klement

V r. 1930 se na průmyslové škole zřizuje oddělení pro letecké mechaniky. V dílnách školy žáci stavějí kluzáky. V r. 1931 se zakládá modelářský odbor MLL s dílnou v průmyslové škole. V tomto roce se opět na Radouči uskutečnil i letecký den.

 

Letiště na Radouči a na Chlumu.

images/stories/09-29-17-04-06-15-letani_na_chlumujpg.jpgPlocha na Radouči byla schválena Ministerstvem veřejných prací jako plachtařské letiště. Protože tam nebyl žádný hangár, letadla byla uložena v průmyslové škole a před létáním se musela na vozíku dopravit na plochu, tam smontovat a po létání zase rozmontovat a dopravit zpět. Hangár zde byl vybudován až v roce 1937.

 

 

S pomocí průmyslové školy bylo v r. 1936 vybudováno nové letiště na kopci Chlum. Místo startu bylo cca 130 m nad místem přistání. Byl zde vybudován i malý hangár.

 

Poválečné létání na letišti Belveder

Po válce se letecká činnost přestěhovala na současné letiště na Belveder.  Hangár na Chlumu se brigádnicky rozmontoval a postavil na novém letišti. Vedle něj se stavěl další hangár z materiálu získaného zadarmo z vybombardované automobilky. Hangáry se po dokončení začaly postupně plnit letadly. Byly to větroně Z-24 Krajánek, Z-25 Šohaj a Z-130 Kmotr. První motorová letadla byla Praga Baby E-114 a Z-381 Bücker.

Letecká činnost vzkvétala, začaly se dělat i první přelety. Jenže začaly i nehody. Prvního května 1950 při prvomájových oslavách měli letci  Tyrner a Kcheml vyhodit z letounu Praga E-114 na fotbalové hřiště míč. Letoun se však zřítil, naštěstí mimo diváky, ale oba letci zahynuli.

V roce 1952 vzniká Svazarm a jeho aerokluby a začaly velké nábory ve školách a učilištích na bezmotorové létání.

V sedmdesátých letech létá v Mladé Boleslavi čtyřka letounů Jak C-11 pod vedením Jaroslava Rákose. Členové skupiny byli Jaroslav Tomeš, Antonín Dytrych a Miroslav Kapras. V roce 1967 se letecká činnost rozšířila o výcvik na vrtulnících.

 

images/stories/ctyrka_letounu_jak_c11jpg.jpgNa osudu letounů C-11 se dá dobře popsat situace ve sportovním létání na sklonku socialistického režimu. Hroutící se ekonomický systém nebyl schopen tyto historická letadla udržet v provozu, takže místo generálních oprav byla odstavena a už nikdy nelétala. Některá skončila v leteckém muzeu a jedno bylo darováno "sesterské organizaci" DOSAF v bývalém SSSR. Podobně probíhalo i dění ve všech aeroklubech tehdejšího Československa a tedy i v Mladé Boleslavi. Úroveň sportovního létání postupně klesala a aeroklub se orientoval především na výcvik, resp. na výcvik pilotů a parašutistů, u kterých se předpokládalo, že v létání a skákání budou pokračovat u armády.

Sportovní létání se udržovalo především díky nadšení jednotlivých pilotů a jejich ochotě věnovat svému sportu veškerý volný čas a úsilí.

 

Nová éra létání po roce 1989

Po celkové změně situace se rychle mění podmínky i pro létání. Není to samozřejmě změna ze dne na den, ale během prvních 10 let po roce 1989 se postupně začíná znovu rozvíjet létání v aeroklubu, tak jak jsme si to vždycky přáli. Stává se znovu koníčkem a přináší radost těm, kteří se mu věnují. Výcvik nových pilotů je prostředkem, nikoli cílem, pro udržení a rozvíjení aeroklubového života. To přináší stálý rozvoj v oblasti sportovní činnosti. Tak postupně znovu ožívají různé soutěže a závody. Od roku 2008 se v Boleslavi pořádá plachtařská soutěž Gradient Gran Prix. Několik členů se věnuje bezmotorové akrobacii, a tak přibyly i akrobatické závody kluzáků. Tento postupný rozvoj znovu přináší i "letecký svátek" v podobě leteckých dnů Historical AirShow, které díky spolupráci s Nadací letadla Metoděje Vlacha začaly v roce 2002.

V devadesátých létech minulého století zároveň začíná úplně nová éra mladoboleslavského létání a to jsou ultralehká letadla. Vznikají i první letecké firmy jako  Bestar v Kosmonosech, kde jsou sériově vyráběna ze stavebnic americká letadla Rans Coyote.

Na začátku jednadvacátého století byl založen nadační fond letadla Metoda Vlacha s cílem postavit jeho repliku a přiblížit veřejnosti tuto zajímavou, ale dnes už zapomenutou postavu českého letectví. Město založilo nadační fond, firma Škoda zapůjčila motor favorit a v červnu 2002 se do vzduchu poprvé vznesla replika letadla prvního českého letadla, které Metoděj Vlach postavil v roce 1912.

Představením repliky letadla Metoda Vlacha začala éra Dobových leteckých dnů, které proslavily Mladou Boleslav nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Každé dva roky se sem slétají zajímavá historická letadla z celé Evropy a tato akce se stala velice prestižní a evropskou.

V roce 2007 postavil nadační fond ve spolupráci s městem a dalšími partnery pomník Metoději Vlachovi přesně v místech, kde poprvé startoval 8. listopadu 1912.


Letecké muzeum Metoděje Vlacha a současné letiště

V roce 2015 postavil Středočeský kraj krásnou budovu leteckého muzea Metoděje Vlacha, ve které je dnes umístěno 28 letadel, z nichž 22 létá a je plně funkční. Letadla jsou pravidelně převáděna veřejnosti při akcích „Létáme pro vás".

Mladoboleslavské letiště žije. Létají zde společně letouny Aeroklubu i leteckého muzea, vrtulníky Nisa Airu, jsou tu provozovány tandemové seskoky i vyhlídkové lety a návštěvníci letecké kantýny u leteckého muzea se mají stále na co dívat.

Metoděj Vlach, který by 7. července oslavil 130 let od svého narození, by měl z našich současných leteckých aktivit velikou radost.

images/stories/letecke_muzeum_m_vlachajpg.JPG

 


 



 

Aktuality

pátek, 12. srpna 2022
images/stories/newsletter_2022_02_czjpg.jpgVychází nový Newsletter 2/2022, který neleznete v sekci "Newsletter"   pokračování...
pondělí, 18. října 2021
Vzácná návštěva v leteckém muzeu
images/stories/4jpg.JPG V sobotu 16. října navštívila naše letecké muzeum paní Ginette Doležalová-Lonková, dcera konstruktéra letadla Zlín XII, jehož replika u nás létá...
pokračování...
Archív novinek