Nadační Fond Letadlo Metoděje Vlacha

 

Jak se létá v Mladé Boleslavi

Když se v roce 1912 vznesl v Mladé Boleslavi poprvé do vzduchu Metoděj Vlach se svým jednoplošníkem, málo kdo si uvědomil, že je to první Čech, který sestrojil letadlo vlastní konstrukce, poháněné automobilovým motorem a sám na něm vzlétl.

 

images/stories/02-22-12-09-58-39-vlach_ze_zadu_s_pilotyjpg.jpg
V té době již v Mladé Boleslavi létal Ing. Otto Hieronymus, šéfkonstruktér Laurinky a  automobilový závodník, kterému mimo jiné právě Metoděj Vlach dělal na závodech mechanika. Není bez zajímavosti, že pan Hieronymus si letadlo koupil, byl to francouzský Blériot, ale zamontoval do něj  motor HIERO vlastní konstrukce. Tento letecký motor, který byl prvním v Rakousku-Uhersku se později sériově vyráběl ve Vídeňském Novém městě. Tím však letecká historie v Mladé Boleslavi neskončila. Po první světové válce  zavedla firma Laurin a Klement sériovou výrobu licenčních leteckých motorů Lorraine - Dietrich  a Hispano - Suiza, kterými byly v období první republiky poháněny téměř všechny vojenské československé dvouplošníky.

Přesuňme se ale téměř o sto let později. Město založilo v roce 2001 Nadační fond letadla Metoda Vlacha a mladoboleslavský Aeroklub ochotně zapůjčil místo v hangáru pro nově postavěnou repliku Vlachova letadla z roku 1912. Již  o rok později, v červnu 2002 je toto letadlo poprvé předváděno veřejnosti na prvním Dobovém leteckém dnu.

 

images/stories/02-22-12-10-00-21-076letecky_den_mb_120604jpg.JPG
Dnes má Nadační fond k předvádění připraveno  již 9 replik historických letadel . Vedle již zmíněného letadla Metoděje Vlacha z pionýrských dob letectví je to německý letoun Grade z roku 1909 , dále tři letouny z první světové války, anglický Sopwith Pup a francouzský Nieuport 12 a německý Pfalz E1, dále z meziválečného období americká Aeronca , československý Racek PB6 a americký Piper L4 a Fieseler Storch  z období 2.sv. války.

Jak tyto letouny vznikají? Jedná se o repliky  v kategorii ultralehkých  letadel, které jsou stavěny podle pravidel Letecké amatérské asociace ČR.  Znamená to, že se letoun nesmí ve dvoumístném provedení překročit vzletovou hmotnost 450 kg, podléhá stavebním předpisům LAA  pro tato letadla, včetně stavebního dozoru a nesmí se s ním létat akrobacie. Jsou to kopie nebo napodobeniny historických letadel  většinou ve velikosti , která splňuje výše uvedené podmínky. Pokud byl originál dostatečně malý a lehký, může být jeho replika ve velikosti 1: 1 k originálu. Pokud byl originál příliš veliký, dochází u replik k jejich zmenšení mnohdy až na 80 % k originálu.

 

Rychlost  těchto letadel se pohybuje okolo 100 km /hod. Přistávací rychlost je nižší jen asi  65 km/hod. Motory jsou většinou upravené automobilové ( Favorit, VW, Subaru) nebo motory pro ultralehké letouny ( většinou typ Rotax). Vyjmečně jsou použity i historické originály leteckých motorů jako například Continental A 65.

 

Zbarvení  replik odpovídá skutečným letadlům a tak divák ani  často nepozná, zda se jedná o originál či repliku. Konstrukce letounů je buď dřevěná ( podobně jako u originálu) a nebo kovová ( většinou snýtovaná z duralových trubek) a dále pak potažená klasickým nebo syntetickým plátnem. Stavba repliky podléhá dozoru. Pro stavbu musí být předloženy příslušné výpočty a po dokončení je celá konstrukce podrobena zatěžovací zkoušce, která musí prokázat že letoun vydrží čtyřnásobek zatížení než kterému je normálně za letu vystaven. Po zalétání zkušebním pilotem dostane replika technický průkaz a může být  provozována pro potěšení pilota i přihlížejících diváků.

 

Nadační fond má dvanáct pilotů, kteří s letadly nejen létají, ale pravidelně o ně pečují a udržují je v dobrém technickém stavu pod dozorem technika LAA. Jedná se však nejen o pravidelnou údržbu, ale i rekonstrukce zakoupených replik a nebo jejich dokončování při stavbě repliky nové. Všechny tyto lidi sdružuje láska k létání a zájem o historii letectví. Odměnou pro ně  je pak let v replice, který je stejně zajímavý, jako by to byl originál.